Vykoupené internetové obchody, vystresovaní lidé, zprávy, kde reportéři mluví, jako by mleli z posledního. To zní jako super apokalypsa, ne? No… ne. Je to realita posledních dnů. I moji známí už šílí. Jedna z mých kamarádek mi řekla: „No, až se objeví jeden jediný případ v Česku, budu do školy nosit roušku. Máma koupila pro celou rodinu.“ A já jen zírám. Samozřejmě, všichni máme svůj život rádi a nechceme umřít. Ale co kdyby někdo z nás dostal kupříkladu chřipku? Rozestavěli bychom kolem něj svíčky a začali plánovat pohřeb? Koronaviru se bojíme jenom proto, že je nový a neprobádaný. Za několik let se už stane přirozenou součástí života, jako jiná onemocnění. 

Pokud se ho bojíte, najděte si na internetu pravděpodobnost úmrtí při nakažení ve vašem věku. Já osobně mám dvě desetiny procenta, takže jediné, čeho se bojím, je, že všechny učebnice matematiky na světě oživnou a budou mě chtít ovládnout (mimochodem, dobrý námět na horor, že?).

Při dodržování hygieny a dostatečnému přísunu vitaminů se tedy nemůže nic stát. Takže ne, opravdu nenastala apokalypsa, pokud se ovšem moje vize o obživlých početnicích právě nenaplňuje.