Věci, co se bojím říct, a tak je píšu.
,,Tak co?'' ,,Jedna trojka, čtyři dvojky, zbytek jedničky.'' ,,Bezva! Je skvělý, že se učíš!'' Toť reakce mých rodičů. Ale někteří mí spolužáci takové štěstí nemají. Jejich rodiče jim vynadají, i když mají jedna mínus. Každý jsme jiný. Každému jde…